NEJCITLIVĚJŠÍ MÍSTA NÁHRADNÍHO MATEŘSTVÍ

30.07.2006 - Silvie Králová

Lidové noviny, 26.07.2006, str. 1, autor: Silvie Králová, rubrika: Letní relax - příloha
 

O tom, kde jsou z právního hlediska nejslabší, ale i nejcitlivější místa náhradního mateřství.

Sedmdesát procent neplodných žen lékaři dokážou úspěšně léčit. Ne všem ale umějí pomoci. Ženy bez dělohy mají pouze jedinou možnost: najít náhradní matku, která by dítě odnosila.

Zhruba jedna pětina párů potřebuje pomoc moderní medicíny, aby mohla přivést na svět potomka. Díky asistované reprodukci dnes mohou mít děti i ženy, které by jinak byly odsouzeny k trvalé bezdětnosti. Jde o zdravé ženy, jimž chybí děloha.
Lékaři ale vědí, jak jim pomoci. Žena poskytne vajíčko, muž spermii, ve zkumavce dojde k oplození. Pak stačí najít matku nositelku a oplodněné vajíčko jí vpravit do dělohy. Geneticky je dítě obou manželů, "jen" ho devět měsíců nosí jiná žena. Má to ale celou řadu právních a etických aspektů , kvůli kterým je u nás "léčba" takto postižených párů často takřka na hranici zákona.

Štěstí v neštěstí?

Paní Veronice Novákové bylo 28 let, když jí lékaři provedli hysterektomii, tedy zákrok, při němž přišla o dělohu. Důvodem byly myomy, nezhoubné nádory vycházející z děložní svaloviny. V té době byla paní Nováková těhotná. S dělohou tak přišla i o dítě. A tak bylo víc než jasné, že vlastní děti už s mužem asi nikdy mít nebudou.
Při vší smůle měli ale Novákovi vlastně štěstí. Sýkorovi, jejich dlouholetí přátelé, v novinách narazili na článek, ve kterém mluvil profesor Ladislav Pilka ze zlínského Centra reprodukční medicíny o náhradním mateřství. Ještě ten den, 5. prosince 2003, nabídla paní Sýkorová Novákovým, že jim dítě odnosí. Zadarmo! Pár měsíců nato, přesně 18. března 2004, byla paní Jana Sýkorová ve zlínském Centru oplodněna. Za devět měsíců se narodil zdravý chlapeček. "Dnes je našemu synovi jeden a půl roku. V péči ho máme už od porodu, ale teprve nedávno skončily soudy související s adopcí," popisuje Veronika Nováková, která tak konečně může pobírat i mateřskou.
Profesor Ladislav Pilka se dvacet let věnuje léčbě neplodnosti, metodám asistované reprodukce a také problematiky náhradního, tzv. surogátního mateřství.
K dítěti už pomohl desítkám žen bez dělohy. "Tady ve Zlínském Centru se na nás obrátí ročně tři až pět žen," říká. Je to hodně, nebo málo? Těžko říci. Žádné evidence se totiž u nás nevedou. Vůbec nejtěžší je najít ženu, která bude ochotna poskytnout svou dělohu. "Zbytek je už z medicínského hlediska v podstatě jednoduchá záležitost," vysvětluje Pilka.
Jenže právě při hledání surogátní, tedy náhradní matky dochází k tomu zásadnímu střetu. Základním principem dárcovství (i když v tomto případě jde o propůjčení) je totiž anonymita. "Za celou svou praxi se mi přihlásila jediná žena, která byla ochotná odnosit cizím lidem dítě," vzpomíná profesor Pilka. Páry si tak musejí hledat náhradní matku sami. "Ale tím se porušuje princip anonymity," poukazuje Pilka na první problém.

Finanční zisk nepřichází v úvahu

Navíc je třeba brát zřetel na to, že při léčbě sterility, stejně jako při jiných léčebných postupech, je zákaz finančního zisku v souvislosti s lidským tělem a jeho částmi.
Pokud si pár sežene cizí náhradní matku, my nevíme a ani nemůžeme zkoumat, jestli jí za to zaplatí. Jeden princip, a to anonymity, se tedy porušuje určitě a druhý být porušen může," krčí rameny nad neřešitelnou situací profesor Pilka.
Tuto situaci mají dobře vyřešenou v USA. Specializované kanceláře mají databázi surogátních matek, ženy bez dělohy čekají v pořadníku a až na ně přijde řada, vstoupí s matkou nositelkou do právního vztahu. Vše běží na komerční úrovni, tedy za peníze.

Kdo jsou ženy bez dělohy?

Mohou to být ženy s genetickým postižením. "Jako typický příklad lze uvést Rokytanski syndrom. Žena se narodí s vaječníky, ale chybí jí děloha a pochva. Pochvu lze poměrně snadno nahradit, takže žena může mít normálně pohlavní styk, ale dělohu nahradit nelze," říká Ladislav Pilka.
Může jít také například o ženy, u nichž se vyvinula kryptomenorea. "Dívka je zdravá, nic jí nechybí, ale má panenskou blánu tak tuhou, že se krev při menstruaci hromadí v děloze a ta se postupně zvětšuje, až vytvoří velký balon. Děloha je tím vlastně zničena a lze to řešit jedině tak, že se odstraní," pokračuje profesor. Další z možných příčin je nádorové onemocnění. Nebo, stejně jako v případě paní Novákové, je děloha natolik prorostlá myomy, že je nutné orgán odstranit.

Poznámka: jména obou žen a rodin byla změněna



 

Čtenost článku: 293

zpět