ZAMYKALOVÁ, L. (2003): Kdo smí participovat na asistované reprodukci. Biograf (31): 86 odst.

 IVF-in vitro fertilizace

Mimotělní oplodnění, jak bývá IVF také nazýváno, je nejčastěji používanou metodou asistované reprodukce. Tato metoda řeší jak problém neprůchodnosti vejcovodů, tak je používána i při nedostatečné produkci vajíček a endometrióze, imunologickém i mužském faktoru neplodnosti.

Fáze IVF

1.fáze – stimulace vaječníků a spuštění ovulace

V této fázi se nejprve provádí tzv. stimulace vaječníků. Pomocí hormonálních preparátů se zvýší tvorba a zrání vajíček ve vaječnících. Ve správnou dobu, která je stanovena pomocí ultrazvukové nebo hormonálního vyšetření.

2.fáze – odběr vajíček

Po ukončení stimulace vaječníků vám lékař odebere co nejvyšší počet vajíček, i když ne všechna vajíčka bude moci použít. Tento odběr vajíček se provádí v celkové anestezii. Zralé folikuly jsou zobrazeny pomocí ultrazvuku a poté se jejich obsah odsává pomocí jehly zavedené v pochvě ženy. Obsah je ihned vyšetřen, aby se ukázalo, zda bylo odebráno vajíčko. Tento proces je opakován u každého zralého folikulu na obou ovariích.

Tentýž den se začne ženě podávat progesteron do pochvy, který pomáhá připravit děložní výstelku pro oplodněné vajíčko.

3. fáze - oplodnění

Přibližně 2 hodiny před odebráním vajíček je partnerovi odebráno sperma, které se dále zpracovává, kdy se vybírají ty nejsilnější a nejaktivnější spermie. Poté jsou do inkubátoru umístěna vajíčka spolu se spermiemi při teplotě lidského těla.

Následující den se zjišťuje, zdali jsou vajíčka oplodněna. Pokud je vajíčko oplodněno, je možné ho umístit do dělohy zhruba v 72 hodinách.

4. fáze – Transfer embrya

Tato fáze není nijak komplikovaná a lze ji provést bez anestezie. Embrya jsou umístněna do pipety a přenesena do dělohy. Množství přenesených embryí závisí na mnoha faktorech, jako je věk ženy, průběh eventuálního předchozího těhotenství, příčiny neplodnosti atd.